Tento článek věnujeme tomu, jak u nás na klinice probíhá klinické vyšetření u psa. Říkáme tomu „od čumáku po ocas“ a zahrnuje to podrobné vyšetření důležitých orgánových systémů včetně kůže. Popíšeme si to v jednotlivých krocích. Celé vyšetření probíhá tam, kde to u nás danému pejskovi vyhovuje, nemusí to být nutně na stole. Při vyšetření využíváme pamlsky a na konci pak přijde ještě odměna za spolupráci.


1. Získání anamnézy
Abychom mohli postupovat při léčbě správně, je nesmírně důležité provést pečlivou anamnézu.  Potřebujeme vědět jak pejsek žije, co žere, co ho trápí a kdy to začalo. Podrobné údaje jsou velmi důležité pro další směřování vyšetření, stanovení diagnózy a případné prognózy onemocnění. Obecně platí, že čím déle stav trvá, tím déle pak trvá dát zvíře do pořádku, pokud je to ještě vůbec možné. Velmi nám pomůže, pokud si vše pečlivě sepíšete na papír – neopomeneme následně žádný důležitý detail.

2. Vážení
S využitím pamlsků nejprve zjistíme přesnou váhu. Umožní nám to pak přesně dávkovat léky, pokud budou potřeba. Potřebuje zajistit jejich maximální účinek, ale pejskovi neublížit.

3. Měření teploty
Když je pejsek klidný a naše přítomnost mu moc nevadí, můžeme provést měření teploty. Pokud se bojí, necháváme tento krok až nakonec, abychom ho zbytečně nestresovaly. Měření teploty je , stejně jako u lidí, důležitým indikátorem. Normální teplota u pejsků je do 39,0 °C. Vyšší teplota může znamenat, že v těle probíhá akutní infekce, že je pejsek přehřátý, případně to může být i známka velkého stresu.

4. Měření krevního tlaku
U starších pejsků je důležité i měření krevního tlaku, ideálně na začátku vyšetření, dokud ještě nejsou rozrušení. Vysoký krevní tlak nemusí být nijak znát a může to být tichý zabiják stejně jako u lidí. Pokud se vysoký tlak nezjistí a neřeší, může dojít k poškození cílových orgánů, což jsou nejčastěji ledviny, oči, mozek. Díky krvácení na sítnici může pejsek oslepnout, případně poškození mozku se může projevovat křečovými stavy.

5. Poslech srdce a plic
Poslechem srdce zjišťujeme, jestli pejsek nemá šelest na srdci, jestli je tlukot pravidelný a jednotlivé srdeční ozvy dobře ohraničené. Zároveň kontrolujeme kvalitu pulzu na femorálních arteriích. Zdali je symetrický, jestli oproti srdci nevynechává a jaká je jeho kvalita, jestli není příliš silný, nebo naopak příliš slabý. Pokud je pulz příliš silný, může mít pejsek např. příliš vysoký tlak a je třeba ho změřit.
Poslechem plic zjišťujeme, jestli tam není slyšet něco navíc, zda se neobjevují praskavé zvuky, vrzoty, nebo případně jestli není slyšet při nádechu stridor, což by mohlo ukazovat na zúžení horních dýchacích cest. Pokud vzduch prochází úzkou škvírou, je dobře slyšet. Toto je častý problém např. u krátkolebých plemen, kdy jsou horní dýchací cesty velmi zúžené a pejskovi se pak špatně dýchá. Naopak, když neslyšíme vůbec nic, ani plíce ani srdce, může to znamenat, že má zvíře tekutinu v hrudníku nebo osrdečníku a bude třeba udělat RTG vyšetření, aby se to prokázalo a tekutina se mohla odsát.


6. Poslech břicha
Při poslechu břicha zjišťujeme, jestli je dobře slyšet peristaltika střev. Pokud nebylo slyšet nic (např. při paralytickém ileu, kdy se střeva nehýbou) jedná se o vážný stav, při kterém se zažitina neposouvá dál ve střevě a pejsek kvůli tomu může i zvracet. Dalším případem může být například tekutina v břiše – typicky při zánětu pobřišnice nebo  při selhávání srdce. Naopak při průjmových onemocněních a různých zánětech střev bývá peristaltika výrazně zesílená, takže je někdy slyšet i bez fonendoskopu.

7. Prohmatání břicha
Na začátku zjišťujeme, zda je prohmatání  pro pejska bolestivé a sledujeme jeho chování (např. zánět slinivky bývá velmi bolestivý). Dále se snažíme vyhmatat jednotlivé orgány. Například u ledvin  zjišťujeme jejich velikost a tvar, případně opět bolestivost. Výsledky nám pomáhají určit, zda je nutné vyšetřit krev a moč.

8.Prohmatání mízních uzlin
Při tomto vyšetření hmatáme všechny povrchové mízní uzliny, jestli nejsou zvětšené, teplé nebo bolestivé. Jedna zvětšená mízní uzlina indikuje možnost problému v místě, odkud daná uzlina odvádí lymfu. Zvětšení všech mízních  uzlin potom může indikovat velmi vážné onemocnění, kdy provádíme další vyšetření v podobě minimálně cytologie mízních uzlin. Takto se totiž může projevovat lymfom (rakovina mízních uzlin) nebo také leishmanióza (parazit, který napadá různé orgánové systémy a často může způsobit selhání ledvin).
Prohmatání submandibulárích mízních uzlin (na okraji spodní čelisti) – pokud jsou zvětšené, může mít pes problém se zuby

Prohmatání preskapulárních mízních uzlin – před ramenem, zvětšení může ukazovat na problém v předních tlapkách


Prohmatání popliteálních mízních uzlin – v podkolenní řase, zvětšení může ukazovat na problém v zadních tlapkách

9. Pečlivé prohlédnutí obličeje, tlamy, kůže a vnějších pohlavních orgánů – od čumáku po ocásek
Při tomto vyšetření prohlížíme okolí očí a spojivky, zkoumáme případný výtok z očí. Můžeme tak zjistit zánět, pokud jsou spojivky nateklé, případně infekce (výtoky z nosu a očí) a další problémy v nose a nosních dutinách.
Pokud se nám něco nezdá, prohlížíme oči a oční pozadí s využitím oftalmoskopu.


Následuje prohlídka sliznic tlamy – zda jsou růžové, nebo bledé (což by mohlo ukazovat na anemii -nedostatek červených krvinek). Žlutá barva sliznice a spojivek může znamenat žloutenku, což je vážný stav a nutně provádíme vyšetření krve. Pokud jsou sliznice modrofialové, znamená to, že se z nějakého důvodu pejsek dusí. Dále sledujeme, jestli jsou dásně hezky vlhké nebo lepkavé, protože lepkavé dásně jsou typické pro dehydrataci pacienta. Stanovujeme  tzv. CRT (capillary refill time), to je doba, za kterou se po zmáčknutí dásně opět vrátí krev na místo. Pokud je tento čas delší než 2 vteřiny, může to ukazovat na dehydrataci, šokový stav, případně jiný problém s oběhovým systémem. Díváme se, jestli pes nemá na dásních petechie, což jsou drobné krváceniny, které by mohly signalizovat poruchu srážení krve.
Následuje pečlivé vyšetření zubů. Hledáme nadměrné obroušení, zlomené korunky,  sledujeme barvu zubů  a vrstvu zubního kamene. Sledujeme i stav dásní, jestli již viditelně neustupují zubnímu kameni, jestli nejsou červené a na dotek nekrvácejí. Kontrolujeme jestli pes nemá v tlamě nějaký nádor (zvláště u starších pejsků). Často se nám podaří odhalit problém, o kterém majitel ani netušil Pokud psovi z tlamy nádor už trčí, bývá často na operaci a úspěšnou léčbu pozdě.

Takto vypadají zuby a dásně u 10ti letého zdravého labradora, který má pravidelně doma čištěné zuby.Takto mohou vypadat zuby u stejně starého zvířete, které si způsobilo frakturu největšího horního premoláru. Dost ho to bolí a usazuje se tam výrazně zubní kámen. Takový zub potřebuje co nejdříve vytrhnout.

Následuje vyšetření uší, kdy se podíváme na ušní boltec jako takový, a pak s využitím otoskopu dovnitř do zvukovodu. Hodnotíme stav kůže, jestli je tam ušní maz, který je třeba případně vypláchnout, zda je kůže začervenalá. V případě problémů provádíme výtěr z ucha a pod mikroskopem zjišťujeme, zda v uchu neprobíhá kvasinkový či bakteriální zánět.
Prohlížíme pořádně kůži a srst jako takovou. Lupy ukazují na její vysušení, ale také na parazitární infekci (Cheyletiella se anglicky jmenuje pochodující lup). Takový výsledek náš navede na další  vyšetření chlupů a seškrabu z kůže pod mikroskopem. V srsti hledáme vnější parazity jako jsou např. blechy a klíšťata nebo případně bleší trus – černé tečky, které se na namočeném ubrousku rozpíjejí do červena, protože se jedná o natrávenou krev. Hledáme, jestli se někde nenacházejí místa bez chlupů nebo s prořídlou srstí, protože to často může být jediný příznak snížené funkce štítné žlázy, či parazitární infekce.
Vyšetřujeme i tlapky,jestli není kůže v meziprstí červená, nebo hnědě zabarvená, což by mohlo ukazovat na to, že se pes vylizuje v daném místě. To bývá často projevem alergie nebo přeciltivělosti na krmení. Díváme se jestli jsou v pořádku drápová lůžka a jestli nejsou přerostlé nebo naopak příliš obroušené drápky, to by ukazovalo na pohybový problém.Nakonec prohlédneme okolí konečníku, jestli nejsou začervenalé vstupy do análních žlázek, jestli tam není nějaký otok, který by ukazoval na zánět. U samic hodnotíme vzhled kůže a okolí vulvy a u samců pak tvar a velikost šourku. Pokud je jedno varle větší než druhé, může to znamenat , že je v něm nádor. Včasná operace pak může psovi zachránit život. Některé tumory mohou produkovat estrogen a pokud ten v těle působí dlouhodobě, poškozuje kostní dřeň a pejsek pak může uhynout i po provedení operace.

10. Odměna na závěr
Pokud nemá pejsek dietu, nebo jiný důvod proč by nesměl nic žrát, dostane za odměnu na závěr  k vyřešení hlavolam s pamlsky. Zde se můžete podívat na video, které je dostupné i na našem youtube kanálu.
Když nemůže krmení, může za odměnu absolvovat relaxační masáž – i tento detail najdete na tomto videu (youtube).